Listopadové intermezzo

Tak jak podzimní listy padají a zbarvují okolní krajinu, tak si uvědomuji, nakolik zde čas neúprosně běží. Spoustu aktivit jsem odkládal právě na tuto dobu, kdy budu pryč od veškerých aktivit, no a nakonec se zdá, že budu mít opravdu docela dost práce. V následujících dnech budu musez hodně zrychlit a zefektivnit především, co se práce týče. Bakalářská práce, policy analysis papers, seminárky, články, vše se to neúprosně pořád kupí a já potřebuji asi větší vidle, abych ty valící se hromady stíhal odhazovat. Schválně si tady píšu své závazky veřejně, abych se i sám přiměl každý den něco málo zase trošku ukousnout a ulehčit si do budoucna. No ale asi víc jak moje momentální rozlložení povinností vás snad bude zajímat, co se tady děje nového. Z posledních dní musím vypíchnout hlavně 4.November a prezidentské volby v USA. To je totiž událost, kterou místní holanďané prožívají s nebývalou vervou. Nizozemci sice nemají žádný hlas ani možnost, jak se zapojit do voleb; ale zato tady mají všichni jasný názor: Barák Obama! V místním divadle na Grote Marktu proto tekl celou noc Budweiser a baštily se donuty. Všichni se bavili o politickch tématech, fandili vesměs jedinému kandidátovi, který má v Holandsku podporu více, než devadesát procent. Rektor Magnificus, z naší Rijksuniversiteit se účastnil taktéž a vyhlásil vědomostní soutěž. Bylo s podivem, že někteří američané studujíc v Holandsku ani nedokázali správně určit počet pruhů a hvězd na americké vlajce, přičemž ta dokonce tu noc na budově i visela. Můj tým se umístil až pátý. Takže žádná cena a sláva to moc nebyla. Jinak v narvané budově byla hlavní atrakcí velká obrazovka, kde probíhal přímý přenos americké CBS o průbběhu voleb. A překvapení se moc nekonalo. Po druhé hodině ranní, kdy na Obamovu stranu připadly státy jako Florida nebo Indiana, bylo docela jasné, na kterou stranu se štěstí kloní. Klíčový byl elektorát právě těch velkých států, které mají větší počet volitelů. Konečný poměr volitelů 364:162 pro Obamu byl nakonec byl opravovým přesvědčivým vítězstvím. Jeho strategie byla totiž docela dobře promyšlená. Svojí kampaní útočil na McCaina ve státech, kde jsou tradičně silní republikáni. Ten, aby uhájil svoje bašty, musel vynaložit energii na prosazování konzervativní politiky v těchto dříve stabilních oblastech a proto už mu nezbyl dostatečný potenciál na nerozhodnuté státy, které jsou na vážkách a ve kterých se konají ty největší střety. Příkladem by mohla být taková Virginie. Tam se demokratická investice do propagace opravdu vrátila. No jinak taky Bushova vidina v pozadí, resp. viceprezidentka Palinová, to byly jasné malusy v McCainově snaze po úspěchu. Tady v Holandsku jsem nepotkal nikoho, kdo by republikánům fandil, tedy aspoň nikoho, kdo by to říkal nahlas. Tedy až na jednu výjimku v Amsterodamu: http://www.youtube.com/watch?v=GWo5P3ZZE9U
Tak celou zemi ovládla Barakománie. Celou noc jsem pařit nezvládl, protože už nebylo po jasných výsledcích na co čekat. Mnozí ale pařili celou noc a volny si užívali snad i víc, nežli ty vlastní.
Organizujeme zde konferenci o rozvojové problematice, hlavně zaměřené na region zvaný Karamoja. To je oblast sousedící s Dárfúrem, akorát je v Ugandě a není tam rozestavěný ropovod. Jinak problémy jsou tam veskrze velmi podobné. Zrovna plánujeme promotion a reklamu. Moc jsme toho ale naposled nedomluvili, protože všichni byli pěkně zpaření po volební noci;-)
Taktéž nesmím zapomenout na velmi důležitou a povedenou akci, kterou se mi podařilo pod hlavičkou místní organizace Amnesty International za vydatné pomoci ostatních zorganizovat. K příležitosti voleb jsme pouličním happeningem poukázali na sliby prezidentských kandidátů směřujících směrem k uzavření věznice Guantanámo. Přinejmenším by bylo fajn, kdyby na této základně byly nastoleny základní právní standardy, byl povolen přístup právníkům, novinářům, zakázáno mučení apod. Však i Americká ústava toto nepovoluje. To, co se tam právě už po více než šest let děje je i proti základním předpokladům mezinárodního práva, především třeba Ženevských konvencí. Nechci ale zabíhat do hloubky. Zkrátka jedno povedené odpoledne, výsledkem je podepsaná petice s bezmála třinácti sty podpisy. Rozhovor pro holandskou tv, http://www.nederland1.nl/ proběhl též. Byl jsem lehce nervózní, ale nakonec dle mínění ostatních to proběhlo zcela bravurně a profesionálně. No nevím. Nakonec příspěvek odvysílali v hlavních tv zprávách v cca půlminutovém šotu. Celkem úspěch. Fotky můžete zkouknout na:
http://doudys.rajce.idnes.cz/Guantanamo_action_4.11.08_Groningen/
Vyšly i nějaké články v místním tisku, ale to jsem nějak moc nepochytil. Ještě se zkusím zeptat holanďanů, jestli mají nějaké ohlasy. No, jinak s tou skupinou mezinárodních studentů AI plánujeme i akce ke dni lidských práv. To ale spíše spojíme své snahy s místní organizací a uděláme jednu velkou pořádnou věc.

Jinak Groningen je v pravdě kulturní město. Místní kulturní centrum Oosterpoortnabízí každý den nějaký koncert nebo performance, pro studenty většinou sleva. Takže za cca sedm a půl eura si užijete krásný večer. Viz. můžete zkouknout na http://20082009.de-oosterpoort.nl/

Já tam byl jednou na Beethovenově Eroice, která se opravdu vyvedla. Pompézní připomenutí slavného vítězství Napoleona v bitvě u Slavkova připomenuté v třetí symfonii v profedení Groningenského orchestru. No paráda. Hned ve vedlejším sále hrála asi docela známá kapela Mogwai. Byla ale drahá, tak jsem to vynechal.

Zato v sobotu osmého listopadu vystoupili ve studentském klubu USVA vystoupili jazzmani pod taktovkou bubeníka Pierra Courboise. Šlo o perfektně sehraný sextet ve složení trumpeta, saxofón, trombón, klavír, basa a bicí. Nutno říct, že toto těleso, které je lídrem v tzv. holandské škole jazzu v pohodě strčí do kapsy některá naše esa jako Andršt nebo Vyklický. S hudbou si opravdu vyhrávali a prostor se našel i pro sólové hrátky s jednotlivými nástroji. Nutno říct, že všichni členové ansámblu hluboce překročili řemeslné užití svých instrumentů. Vyloženě si s rytmickou melodií vyhrávali a zkoušeli i spoustu inovativních a improvizačních prvků. Paráda.

Jinak, co mě čeká. V nejbližší době očekávám dvě návštěvy z Brna. První jsou dvě "holky" z oddílu, které při cestování po Holandsku rády využijí střechy nad hlavou, kterou tento studentský domek poskytuje. Pak se tu staví okolo sedmnáctého listopadu i taťka, taky na cestě za rekreací. Mno, vypadá to, že bude veselo. Navíc jsem teď napojil linku směr Haag, takže i tam budu teď cestovat poměrně častěji. Holt, když už jsem tady, je potřeba toho využít. Domů se stavím taky. Hurá hurá. Toto očekávám ve dnech 20.-25.listopadu. Jinak jsem živ a zdráv...;-)