Docela jsem si uvědomil zajímavou věc určité neplánované pravidelnosti. Posty na blogu zde vznikají dost nepravidelně, ale s určitou jistotou vždy v neděli nebo pondělí. A tak je tomu i nyní. Od posledně se zase událo pár drobností, které stojí za to. Měl jsem tu dokonce i nějaké návštěvy, díky kterým jsem pak málem nestihl pr důležitých věcí. Třeba letadlo, co mě na pár dní odvezlo zpátky do České kotliny. Pěkné a intenzivní byly dny prožité po shledání se svou milou, která slavila narozeniny. Narozeniny slavil i její dědeček v Třešńovci, narozeniny slavila i teta v Lanškrouně, deba tovali jsme i doma, slavili s děckama v parku, s kamarádkami, všude vždy a pořádně. Byl to opravdu náročný a intenzivní program. Tečkou za českým pobytem bylo projednávání Lisabonské smlouvy před Ústavním soudem. Nutno dodat, že vše proběhlo poměrně korektně. Nekonformní výklad spíše v duchu materiálního práva dal za pravdu očekávanému výroku, že Lisabonská smlouva je v souladu s naší ústavou. Pan prezident sice poměrně zdatně oponoval pečlivě připravenými právními argumenty, ale na právnickou obec to nikterak nezapůsobilo. Ke konci se pak neubránil populistickým a samolibým prohlášením, což jen prohlubuje určitý despekt, který vůči němu poměrně oprávněně začíná mít čím dál tím víc lidí. Nechme ale politiky. Po příjezdu do Holandska jsem měl zajímavější a snad i důležitější činnost. Organizoval jsem svou první konferenci. Měla název „Budoucnost tradičních společností v Africe“. Pořádali jsme ji s rozpočtem bezmála 2000€ v Remonstrate kerku, což se ukázalo jako šťastná volba. Místní kostel nám totiž poskytl klidný prostor pro mnoho hlubokých debat nad problémy výhodní Afriky, konkrétně oblasti Karamoja, jižního Súdánu,Etiopie, Eritrei, Kěni,oblasti Moroto a dalších. Ze zajímavých hostů nutno zmínit ugandského ambasadora, zástupce United Nations kanceláře pro koordinaci humanitární pomoci, zástupce místních governmentů i organizacích působících v Německu, Francii, Holandsku, Belgii a Švýcarsku. Celodenní akce se nakonec takřka bez chyby povedla. Završili jsme ji přátelským večerem v jedné arabské restauraci. Upřímné poděkování a objetí od přátel z Etiopie a Keni s jejich díky bude patřit k zážitkům, jejichž vzpomínka mě vždy zahřeje. Je to úžasný pocit. Program konference a celého projektu okolo najdete na stránkách karamoja.eu Fotky jsem opět hodil na rajče. Po konferenci jsem ještě pár delegátů doprovodil autem na jejich cestách zpět. Tak se mi podařilo shlédnout další kousky holandské kultury a především architektury. No paráda. Další konferenci organizuji na půdě naší Alma Mater v Brně, kde vystoupí Dáša van der Horst, ředitelka české Amnesty International, Anna Šabatová, předsedkyně Českého Helsinského výboru, Jana Koláčková, náměstkyně ministryně pro lidská práva a menšiny, Míša Kopalová z Ligy lidských práv, Kateřina Šimáčková z právnické fakulty a nakonec i Eliška Wágnerová místopředsedkyně ústavního soudu, nejvýše postavená žena v české justici;-) Budou se bavit o šedesátém výročí Všeobecné deklarace lidských práv. Akce má podtitul jak jsem potkala lidská práva, proto budou tyto ženy/dámy hovořit o vlastních prožitcích a osudech, které se s tímto pojí. Záměrně genderově nevyvážená taškařice. Organizačně a materiálně mi akci pomohli dotáhnout kluci z katedry ústavního práva, proto hlavně dík Pavlu Molkovi, který bude celou besedu moderovat. Jste zváni 11.12. v 16:00 na právnické fakultě MU, Veveří 70, Brno. Den předtím je totiž den lidských práv, k němu připravujeme tady v Holandsku velikou akci, kvůli níž jsem měl sraz i s lidmi z centrály holandské AI, uvidíme, jak to všechno dopadne, jsem moc zvědavej. Nakonec je ale veliká smůla, že ani na jednu z předchozích akcí se nestihnu osobně mrknout. Budu toho čase na studijní stáži evropských žurnalistů v Bruselu. Na to se teda taky moc těším. Navštívíme veškeré instituce, tiskové centrum, pohovoříme se zástupci Evropské komise, parlamentu, novináři, no prostě to tam trošku prošťáráme. Jsem zvědav i na návštěvy, které mě čekají tento měsíc v místních končinách, snad je všechny stihnu dostatečně saturovat. Ze všeho nejvíce se těším na svou milou. Pak příjezd přislíbili i různí kmoši, kteří se tu v průběhu časů objeví, no tak jsem zvědav kdo a jak. Něco pěknýho podniknem. Pak tu mám ještě 15-17.prosince konferenci v Haagu, kde bude zasedání komise OSN o udržitelném rozvoji, kde bych měl sepsat position paper za Českou republiku a prezentovat jej, popř. sepsat i nějakou rezoluci, zatím toho o tom moc nevím, tak jsem zvědav i v lehkých obavách. Nakonec osmnáctého zkouška z práva mezinárodních organizací a šup domů. Tam by se dala stihnout jedna drobná zkouška na MU a pak hurá na Šumavu, běžky, sněhy a hurá hurá.. Máme tu Vánoce.. Třeba budou letos na sněhu, bylo by to pěkné. Když tady žádnej sníh ani hory, ba ani kopce nejsou, tak se mi po podobných drobnostech trochu stýská. Kosa tu ale je, to se musí nechat.. Zrovna ale vysvitlo sluníčko, tak rychle na kolo a ven, aspoň na chvíli, načerpat čerstvého vzduchu, energie a inspirace.
Však kde jinde je prostor na tolik filosofických úvah a uměleckých chvilek všelikeré tvorby?
Žádné komentáře:
Okomentovat